10 důvodů pro novou koupelnu

Existuje celá řada důvodů, proč se rozhodneme pro rekonstrukci koupelny. Ze statistik vyplývá, že právě koupelny patří spolu s kuchyněmi k nejčastěji renovovaným místnostem v rodinných domech i bytech – někdy přestane vyhovovat sanitární vybavení, jindy kvalita či vzhled obkladů, v těch nejzásadnějších případech velikost, dispoziční uspořádání nebo zarostlé rozvody vody. Který z důvodů se týká vaší koupelny?

• 1. Výměna panelového jádra
  
  Podle informací ministerstva pro místní rozvoj je v České republice téměř 80 tisíc panelových domů s 1,16 miliónu bytů.
  Žijí v nich asi čtyři milióny lidí. Nejvíce panelových domů se postavilo v letech 1971 až 1980, kdy vzniklo zhruba 33 tisíc domů s více než 468 tisíci byty. Panelové byty představují zhruba třetinu veškerého bytového fondu v republice.
  
  Podstatná část panelových bytů volá po generální rekonstrukci. Zatímco vady obvodového pláště, výměny oken nebo opravy lodžií se většinou řeší hromadně v rámci družstva nebo obce (pokud jsou byty v jeho vlastnictví), na zvelebení interiéru si každý musí ušetřit sám.
  
  A není náhoda, že většina obyvatel domů začíná výměnou takzvaného jádra. To patří mezi nejodpudivější artefakty starého bydlení - požadavky na standard se se zlepšující se životní úrovní zvyšují a zatímco se starou kuchyní lze ještě nějaký ten rok vyžít, pobyt v poddimenzovaném prostoru koupelny "obehnané" sololitem se většině lidí začíná zajídat.
  Co lze získat rekonstrukcí koupelny? Vybouráním jádra se většinou získá prostor navíc, protože mezi panely a konstrukcí jádra zbytečně zůstávají nevyužité centimetry. Ač jde v součtu jen o získané čtvereční centimetry v řádu stovek, v malém prostoru překvapí konečným efektem.
  
  Nezanedbatelnou výhodou kompletní rekonstrukce je i zisk nových rozvodů vody i elektřiny. Panelové domy se stavěly v době, kdy se ještě nepoužívaly dnes běžně aplikované plastové rozvody, ale klasické ocelové trubky.
  V lokalitách s tvrdší vodou pak docházelo k jejich zarůstáním, takže hlavně ve vyšších poschodích kvůli sníženému průřezu potrubí trpí obyvatelé nedostatečným tlakem vody.
  
  To je nepohodlné a neumožňuje to používat například sprchové kouty s masážními panely, které ke správné funkci potřebují dostatečný tlak.
  
  Také výměnou zdegradovaných hliníkových elektrických kabelů majitelé získají zdravé jádro umožňující bez obav z požáru připojit do sítě větší množství elektrických spotřebičů běžně používaných v koupelně.
  
  Odborníci proto nedoporučují rekonstruovat koupelnu jen takzvaně pro oko pomocí obkladových panelů napodobujících strukturu obkladů.
  
  Tento systém je sice podstatně levnější než kompletní rekonstrukce, řeší však jen estetickou stránku věci, nikoliv však už to podstatné - stav skrytých instalací, které jsou podmínkou správného fungování koupelny.
   
• 2. Zvětšení prostoru
  
  V souvislosti s rekonstrukcí koupelny se často naráží na prostorové problémy, které lze zdánlivě snadno vyřešit spojením koupelny s toaletou do jediné místnosti.
  
  Společná koupelna s WC je ale vhodná hlavně tam, kde je možnost používat ještě druhé, samostatné WC, a to bez ohledu na to, zda se bydlí v rodinném domku nebo v bytovém domě. To, zda je uživatel bytu bude smět spojit, vždy musí povolit v rámci povolovacího řízení stavební úřad.
  
  Podmínky, kdy je spojení WC a koupelny přípustné, jsou jednoznačně specifikovány ve stavebním zákoně a doprovodných vyhláškách. Z citace zákona vyplývá, že každý byt musí mít alespoň jeden záchod a jednu koupelnu. Tvoří-li byt nejvýše dvě obytné místnosti, mohou být záchod a koupelna v jedné místnosti. Záchod navíc nesmí být přístupný přímo z obytné místnosti, jde-li o jediný záchod v bytě.
  
  V případě dvougeneračních bytů, které jsou vybaveny dvěma bytovými jádry, je možné mít koupelnu a WC společné, pokud zůstává zachováno druhé WC.
  
  Soulad rekonstrukce se stavebním zákonem je ale jen jednou stránkou mince. Obyvatelé bytu by sami měli uvážit, zda jsou vzájemně schopni se respektovat a zvládat provozně náročnější situace třeba v ranní špičce.
  Pokud je navíc někdo zvyklý přeměnit si toaletu na čtenářský klub, podstatně by omezoval ostatní členy rodiny a vnášel do rodiny zbytečnou nervozitu. Koupelna by přitom měla být místem, kde je jednou z priorit pohoda a k ní jen pozvolna mizející pach určitě nepatří.
   
• 3. Staré obklady a zařizovací předměty
  
  Zařízení koupelen podléhá módě stejně jako třeba oblečení (a skoro stejně tak často).
  Ve většině domácností, které se zařizovaly někdy v době kolem svatby, lze pohledem na koupelnové obklady odhadnout, ve které dekádě minulého století si manželé řekli své ano.
  
  I současná nabídka koupelnových studií se řídí nejnovějšími trendy a nabízené obklady a zařizovací předměty nesou pečeť rukopisu současných designérů.
  
  V současné době jsou na mezinárodních veletrzích koupelnového vybavení centrem pozornosti patinované pokovené povrchy, do módy se dostávají i velkoformátové obklady, často i v kombinací s drobnými formáty, například mozaikou.
  Struktura hodně připomíná povrchy technických materiálů, jako například litý beton, přednost dostávají spíše tmavé barvy, ve výstavních kójích je vidět minimum dekorativních prvků.
  
  Najdou se ale i opačné extrémy - obklady velkých formátů designované tak, že připomínají zdobné secesní tapety, často zdobené stříbrnými či zlatými aplikacemi.
  
  Na rozdíl od dob minulých je ale v nabídce i hodně typů obkladů, které nabízejí možnost zkrotit designové choutky svých majitelů a vytvořit koupelnu ne módní, ale po mnoho let moderní.
  
  Univerzální návod neexistuje, každému se líbí něco jiného, podstatné ale je, že by do výběru měli zasahovat všichni členové rodiny, aby se v nové koupelně cítili dobře.
   
• 4. Zarostlé trubky
  
  Velkým problémem starých koupelen je žalostný stav instalací. Ač je tato situace na první pohled neviditelná, dokáže řádně znepříjemnit funkčnost užívání nejen baterií, ale i sanity.
  
  Při volbě materiálů pro nové instalace je možné volit z několika materiálů a ucelených systémů. Z kovových materiálů je nejvíce zastoupena měď. Nahradila pozinkovanou ocel, která časem korodovala a zarůstala vodním kamenem, usazeninami a nečistotami.
  Měď se spojuje pájením nebo lisováním za pomoci speciálních tvarovek a fitinků ze slitiny mědi a zinku, případně tvarovek s vloženým nebo nasunutým těsněním.
  
  Díky vynikajícím průtokovým parametrům lze bez problémů použít potrubí menších průměrů, takže celý systém lze nainstalovat i do velmi tenkých příček.
  
  Existuje ale i druhá skupina instalatérů, která před mědí dává přednost plastům. Ty netrpí korozí, nezanášejí se vodním kamenem.
  Zvláště levné trubky z polypropylenu navíc lákají nízkou cenou za materiál, jsou dostupné v každém obchodě s potřebami pro instalatéry.
  
  Roury, trubky a tvarovky se vzájemně spojují metodou polyfúzního svařování, kdy se nataví konec vnějšího ochranného a izolačního pláště s vnitřním hrdlem tvarovky.
  
  Tím vznikne homogenní spoj vysoké pevnosti. Trubky z polypropylenu je možné svařovat i za studena (tenká vrstva materiálu se chemicky rozpustí a následně slepí). Plastové trubky ze síťovaných polymerů snášejí při trvalém provozu tlak až 1 MPa při teplotě 70, krátkodobě až kolem 100 °C.
   
• 5. Výměna baterií
  
  Přestože se výrobci předhánějí v prodloužení záruky na baterie (výjimkou není ani šest let), tato doba uteče jako nic a začnou se objevovat drobné závady.
  
  Někdy začne protékat voda pod pákou, někdy zatuhuje chod páky. Přesné nastavení poměru studené a teplé vody je pak velmi obtížné.
  
  Pak je čas vyměnit minimálně keramickou kartuši v baterii, anebo - když baterie neodpovídá současným designovým požadavkům - rovnou celou baterii. Výměnu zvládne i průměrně zručný kutil sám, měl by se ale zamyslet nad tím, čím byly závady způsobeny.
  Často může za protékání nepřítomnost filtru v přívodním potrubí, proto se pak vyplatí vyměnit i takzvané roháčky, existují i typy, které mají filtr integrovaný do těla.
  
  Horší situaci mají ti, kdo stále používají staré nástěnné baterie s odděleným ovládáním teplé a studené vody. Tady se předpokládá pravidelné vyměňování těsnění, někdy doslouží i samotný mechanismus ovládání.
  
  Vzhledem ke snižujícím se cenám pákových baterií doporučují odborníci koupit raději moderní pákovou. Při koupi je třeba ale zvolit stejnou rozteč mezi jednotlivými přívody, u starších baterií to bylo 100 milimetrů.
  
  Bohužel v této kategorii není takový výběr modelů, současné baterie mívají rozteč 150 mm. Lze sice do přívodů vody nainstalovat redukci, po montáži však celek nevypadá příliš kultivovaně. Jako nouzové řešení pro zajištění funkce toto řešení lze doporučit, mnoho designu ale nelze očekávat.
   
• 6. Sprchový kout místo vany?
  
  Při rekonstrukci stojí za to zamyslet se, jak probíhá současná "technologie" očisty. V domácnosti, kde se všichni ve vaně jen sprchují, nemá význam opakovat minulé chyby a nový prostor znovu osazovat vanou. Výměnou za sprchový kout získáme více místa, koupelna dostane zcela jinou dimenzi.
  
  Opačný případ, kdy byla v bytě jen sprcha bez vany a obyvatelé po ní bytostně touží, se v některých případech realizuje jen obtížně kvůli nedostatku prostoru.
  
  Určitě i v nejmenší koupelně ale má jedna ze stěn rozměr 150 - 160 centimetrů a tam lze výhodně použít takzvanou asymetrickou vanu, která má koupací prostor orientovaný úhlopříčně, takže při koupání budí dojem daleko delší klasické obdélníkové vany.
  Tyto vany jsou v místě nohou užší než v oblasti ramen, výrobci vany do setu doplňují i speciálně tvarovaným umyvadlem, které půdorysem zasahuje nad okraj vany.
  
  Hlavně v malém prostoru se vyplatí vanu doplnit i sprchovou zástěnou, aby se při případném sprchování nenacákalo na podlahu.
   
• 7. Senior v rodině
  
  V důsledku nehod i závažných chorob se podle statistik přibližně 34 tisíc lidí v České republice pohybuje na vozíčku.
  Takoví lidé potřebují mít koupelnu s úplně jinými parametry, problém se ale týká i mnoha dalších. U starší populace se objevují problémy s motorikou, potřebují francouzské hole či jiné pomůcky.
  
  Stát sice přispívá na dodatečné úpravy bytů, ale poskytované částky na opravdu velké změny nestačí. Získat lze zálohu až do výše 50 procent předpokládané výše příspěvku.
  
  Doporučuje se kontaktovat například Národní radu zdravotně postižených ČR, leccos z pravidel poskytování příspěvku lze nastudovat na internetových stránkách rady www.nrzp.cz, kde je i právní poradna.
  
  Existuje několik základních pravidel, jak dimenzovat koupelnu pro osobu se ztíženou pohyblivostí. V tomto případě bývá vhodné spojit WC a koupelnu, získá se prostor pro manipulaci s vozíčkem, dveře do koupelny by měly mít šířku alespoň 90 centimetrů.
  Vedle klozetu by mělo být místo široké minimálně 80 centimetrů (více je lépe), které slouží k přesednutí na prkénko klozetu. Samozřejmostí jsou sklopná madla na obou stranách.
  V případě, že je příčka ze sádrokartonu, měla by být madla vybavena přední vzpěrou opírající se o podlahu - lépe se rozloží hmotnost opírajícího se člověka.
  
  Klozet samotný by měl být vyšší než je běžné, asi ve výšce 50 centimetrů, lépe se z něho vstává. To lze snadno zajistit v případě zavěšeného provedení, ale i v případě koupě stojícího klozetu nabízí trh vyšší varianty.
  Pro mytí samotné se doporučuje zvolit bezbariérový sprchový kout - buď zapuštěná vanička nebo varianta "s gulou", tedy obložená podlaha s odpadem přímo v podlaze.
  
  Jde o to, aby vozíčkář jednoduše vjel do koutu i s vozíkem a přesedl si na sedačku. Jelikož se s nemohoucím obtížně manipuluje, nedoporučují se lehká plastová sedátka, která se snadno převrátí.
  
  Kdo dá přednost vaně, měl by ji vybavit sedačkou, která se uchytí k okraji vany. Stejně jako speciální protiskluzová a výškově nastavitelná sedátka do sprchy, i sedačky do vany bývají hrazeny zdravotní pojišťovnou.
   
• 8. Vestavba teplé podlahy
  
  Někdy se stane, že je koupelna v podstatě nová a vyhovuje všem požadavkům rodiny. Architekt jen zapomněl (anebo při stavbě domu nezbyly peníze) na teplou podlahu, a tak se staví dodatečně. Není to žádný problém.
  Podlahové topení lze nainstalovat i dodatečně na starou dlažbu do vrstvy tmelu nebo nivelační hmoty. Tato úprava zvýší původní podlahu pouze o jeden a půl centimetru včetně nové dlažby.
  
  Regulaci tohoto elektrického topného a temperovacího systému zajišťuje termostat. Pro vytápění koupelen postačuje podle odborníků příkon 100 až 160 W na metr čtvereční, pro běžnou panelovou koupelnu se náklady pohybují kolem 10 000 Kč včetně regulace.
  
  Teplá podlaha má tu výhodu, že lze naprogramovat, kdy má být v chodu. Není tedy utrácet za elektřinu celý den, topná rohož se sepne jen v době předpokládané největší frekvence výskytu obyvatel bytu.
  
  Je výhodné pořídit model termostatu, který lze naprogramovat do takzvaného týdenního režimu, to znamená, že každý den v týdnu může mít jiný časový režim. Kdo je zvyklý si přes víkend přispat, nastaví si zapnutí podle svých zvyklostí.
   
• 9. Výměna osvětlení
  
  Zatímco předešlé úpravy se týkaly kompletní rekonstrukce, koupelnu lze jen lehce zmodernizovat, zdokonalit či "osvěžit".
  Například úpravou osvětlení. Zvláště v malých koupelnách je důležité dosáhnout maximálního osvětlení prostoru, vysvítit každý kout.
  Tím se koupelna opticky zvětší. Kombinace více druhů osvětlení pak umožní zvolit kombinaci vhodnou ke každé činnosti, která se bude v místnosti provádět. Jiné světlo je třeba k ranní hygieně, krášlení před odchodem do divadla nebo příjemné relaxaci ve vaně.
  K centrálnímu osvětlení koupelny se hodí například soustava vestavných bodových světel ve stropním podhledu nebo - především ve větším prostoru - podstropní obvodové světelné římsy (světlo se odráží od stropu a částečně i od stěn) v kombinaci s účelně rozmístěnými lampičkami.
  
  Doporučována jsou také přisazená svítidla a různé závěsné nebo tyčové systémy. Z funkčních i estetických důvodů odborníci radí použít spíše několik slabších zdrojů světla než jeden silnější.
  
  Zvláštní pozornost zaslouží osvětlení zrcadla. Světlo by se od něj nemělo odrážet, aby neoslňovalo. Ideálně poslouží svislá svítidla po obou stranách a zářivka nad zrcadlem. Světlo dopadá na tvář rovnoměrně a nevznikají stíny.
  
  Při nákupu je u prodejce vhodné ujistit se, že je svítidlo bezpečné pro provoz na určeném místě. Například v místech, kde hrozí při sprchování nebezpečí styku s vodou, jsou přípustné systémy jen s napájením 12 volty, hlavní stropní světlo mimo nebezpečné zóny podobná omezení neplatí a lze vybírat jen podle designu.
   
• 10. Výměna drobných doplňků
  
  Nejlevnějším způsobem, jak změnit tvář koupelny, je výměna drobných doplňků. Můžou si to nejsnáze dovolit ti, kdo moudře při výběru obkladů dali přednost neutrálním barvám a barevný akcent vyřešili koupí výrazného koupelnového textilu, háčků na zavěšení ručníků či skleniček na zubní pasty. Není pak problém nakoupit několik sad v různých barvách a dotvořit si koupelnu vždy podle nálady.